Novinky z oboru

Domov / Zprávy / Novinky z oboru / Jak systémy monitorování životního prostředí měří znečišťující látky a částice v ovzduší?

Jak systémy monitorování životního prostředí měří znečišťující látky a částice v ovzduší?

Systémy monitorování životního prostředí využívat různé technologie a nástroje k měření znečišťujících látek a částic v ovzduší. Tato měření jsou zásadní pro hodnocení kvality ovzduší, pochopení dopadů na životní prostředí a provádění opatření ke kontrole znečištění. Zde jsou běžné metody používané v systémech monitorování životního prostředí k měření látek znečišťujících ovzduší a částic:
Monitory pevných částic (PM):
Monitory pevných částic jsou specializované přístroje, které měří koncentraci polétavých částic v různých velikostních rozmezích. PM jsou kategorizovány na základě velikosti částic, typicky jako PM10 (částice o průměru 10 mikrometrů nebo méně) a PM2,5 (částice o průměru 2,5 mikrometrů nebo méně).
Techniky měření pevných částic zahrnují:
Beta Attenuation Monitors (BAM): Měří hmotnost částic detekcí útlumu beta částic procházejících filtrem.
Gravimetrická metoda: Zvážení hmotnosti zachycených částic na filtru.
Přístroje pro rozptyl světla: Pomocí laserových paprsků změřte rozptyl světla částicemi suspendovanými ve vzduchu.
Fotoionizační detektory (PID):
PID měří těkavé organické sloučeniny (VOC) ve vzduchu. Pokud jsou přítomny VOC, mohou reagovat s ultrafialovým (UV) světlem a produkovat ionizaci, která je detekována a kvantifikována.
Chemiluminiscenční analyzátory:
Chemiluminiscenční analyzátory se používají k měření oxidů dusíku (NOx), včetně oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2). Princip spočívá v reakci oxidů dusíku s ozonem za vzniku chemiluminiscenčního světla.
Plamenové ionizační detektory (FID):
FID se používá pro měření uhlovodíků ve vzduchu. Při spalování uhlovodíků v plameni vodíku dochází k ionizaci a výsledný proud se měří a koreluje s koncentrací uhlovodíků.
Iontová chromatografie:
Iontová chromatografie se používá pro analýzu iontů ve vzduchu, včetně aniontů (např. síran, dusičnan) a kationtů. Poskytuje podrobné informace o složení atmosférických částic.
Hmotnostní spektrometrie:
Techniky hmotnostní spektrometrie, jako je kvadrupólová hmotnostní spektrometrie nebo hmotnostní spektrometrie s časem letu, lze použít pro analýzu různých látek znečišťujících ovzduší, které poskytují vysokou citlivost a specifičnost.
TDLAS (Laditelná diodová laserová absorpční spektroskopie):
TDLAS se používá k měření specifických plynů, jako je metan (CH4) nebo čpavek (NH3), pomocí analýzy absorpce laserového světla cílovým plynem.
Dálkový průzkum Země:
Technologie dálkového průzkumu, včetně satelitních přístrojů a pozemního LIDAR (Light Detection and Ranging), se používají k posouzení kvality ovzduší ve větším měřítku. Tyto technologie poskytují prostorové a časové informace o znečišťujících látkách v atmosféře.
Monitorovací sítě v reálném čase:
Monitorovací sítě v reálném čase se skládají ze sítě senzorů strategicky rozmístěných po celé oblasti, aby poskytovaly nepřetržité údaje o kvalitě ovzduší v reálném čase. Tyto sítě často využívají kombinaci výše uvedených nástrojů k současnému monitorování různých znečišťujících látek.